Návštěva Lurd je dnes běžnou věcí a zdaleka není takovým výkonem, jakým byla v 80. letech minulého století, což platí zvláště pro člověka na sklonku života.

Stařence Františce (nebyla z rodiny) myslím už táhlo na osmdesát let, když se jí splnil životní sen: uvidět Lurdy.

Při hodnocení vědy a výzkumu našich univerzit se zohledňuje mimo jiné i „společenská relevance“ základního výzkumu. Cílem hodnocení podle tohoto kritéria je posouzení „aplikačního potenciálu výsledku“.  

Asi před dvěma lety jsem šel se svou nejlepší kamarádkou po Gorkého třídě, když kousek od nás proletěl pes. Tedy, proletěl… po sotva postřehnutelném souboji s gravitací dopadnul mezi auta, na hranu chodníku, s tím podivným neblahým zvukem, který vydá živé tělo při těžkém nárazu. Několik dlouhých sekund bolestně vyl a pak už tam jen ležel, pokálený a v křeči a ...

Pripišma by mohla být jógová pozice, meditační technika nebo postava skřítka z indické pohádky. Mohla. Ale není. Termín pochází ze Slovenska a označuje, nelichotivě, osobu. Jistý vyučující na právnické fakultě po svých nebohých doktorandech vyžadoval, aby jej uváděli jako spoluatora svých publikací. Z textů přitom nenapsal ani řádku ...

Každý z učitelů se s tím setká, všimne si toho jen některý. Ten zážitek sdílení se pokusím  demonstrovat na učiteli právnické fakulty, který v rámci seminární výuky začne improvizovat: pokusí se nějakou právní otázku ukázat na konkrétním příkladu. Rozhlédne se po třídě a spatra spustí vymyšlenou legendu...

Jedna psycholožka v Brně poskytovala (je to 3 roky zpátky a snad už se to neděje) speciální službu, kterou ostatní kolegové v oboru běžně nemají v portfoliu: odváděla „přivtělené duše a jiné negativní a parazitní entity“. Cena? Hrdých 50 tis. Kč (slovy: padesát tisíc korun českých). A pozor, to byla jen základní sazba...

V buchlovských kopcích jste si možná v minulosti všimli nápisu u cesty: Dršťková Koleno. Neumělý, ručně vyvedený text asi nevstoupí do dějin marketingu, ale já bych jeho efekt nepodceňoval. Projíždějícím sděluje nejen dvě zásadní položky z menu té restaurace (či spíše stánku? – nikdy jsem tam nebyl), ale grafika „billboardu“ a jeho umístění, jakož celá ta neumělá lapidárnost perfektně sdělují, co může návštěvník očekávat (a co naopak nedostane). Hned je například jasné, že o michelinskou restauraci nepůjde, takže náročnější klientela ani nepřibrzdí. A vegani přidají plyn.

- Dobrý den, Informujeme Vás, že jste byl přijat za člena Společenstva kominíků ČR. Pro nabytí platnosti člena a uvedení jako člena v databázi, včetně WEBu a distribuce časopisu Kominický věstník je nutné uhradit vstupní poplatek člena SKČR: částka 6.000,- Kč.

V létě minulého roku jsem na FB napsal tento krátký post...

„Jak jsem svého otce odnaučil kouřit“

Psát povídku inspirovanou vlastním dětstvím znamená návrat silných vzpomínek a příběhů z doby, kdy se do nás každý zážitek vpaloval s intenzitou, kterou už v dospělosti nezažíváme. Jeden z mých zapomenutých příběhů, který se mi teď vybavil, se týká psaní.