Je to už přes dvacet let, kdy Česko ozdobily billboardy s vězněm, který byl odsouzen na doživotí. Propagovaly Rádio Kiss (stanici, co kdysi koupila výborné brněnské Rádio Hády a udělala z něho ten dnešní ušní maz). Doživotně odsouzený vězeň se objevil na 500 billboardech v ČR: byl na nich se sluchátky na uších a nápisem "Rádio na doživotí". Do prezidentské milosti tomu vězni chybělo ještě 13 let.
Rada pro reklamu (takový milý český pokus o samoregulaci mediální branže s Kodexem reklamy zastaralým jako fax) kampaň právem (byť nikoliv na základě práva) kvalifikovala jako neetickou. Důvodem bylo využití odsouzeného v reklamě, což bylo v rozporu s obecněji formulovanými zákazy v Kodexu reklamy (které nemají povahu právního předpisu, ale spíše etického kodexu). Rada doporučila stažení reklamy.
Rádio reagovalo až přespříliš kreativním způsobem; takovým arogantním kiss my ass stylem, který své nápady čerpá z pekla či alespoň předpeklí.
Na billboardy nechalo dolepit výrazný červený nápis „Nedoporučeno“, navíc s fontem jak z osmdesátek. Reklama tak nejenže nebyla stažena, ale její působení ještě zesílilo: o dodatečný příběh i asociace diváctva.
Přidání nového prvku v podobě záměrně nedokonalého „přelepu“ mohlo totiž navázat na upomínkový obraz původní verze a využít lidské zvědavosti. Díky virválu, který způsobilo zapojení odsouzeného na doživotí do kampaně s celostátní viditelností, se navíc reklamě dostalo sekundární publicity zdarma.
Nehledě k tomu, že se rádio mohlo cynicky prezentovat světu jako oběť cenzury.
Efektivní samoregulace obvykle ukazuje státu, že se dané odvětví umí o své záležitosti dobře postarat ku všeobecnému blahu - a intervence státní moci tak není potřeba. To se tady úplně nepovedlo (byť to tak kreativci rádia asi nevidí a možná se dodnes poplácavají po ramenou, jak přečurali systém určený k jejich vlastní kultivaci).
Celý ten příběh s reklamou je vlastně o selhání - nikoliv ale toho vězně. Ovšem kdoví jak by dnes - v době všeobecné digitální otrlosti na podobnou reklamu (či na její stažení ve stylu chytré horákyně) reagovala veřejnost a Rada pro reklamu.
PS V zahraničí jsem (zatím) nenarazil na podobný případ, inzerenti se patrně drží v mezích. V USA najdeme obecnější úpravy, které brání zločincům těžit z protiprávního jednání a získané publicity. Tyto zákony se označují jako „Son of Sam laws“ (podle přezdívky, kterou si dal jeden sériový vrah) či jako notoriety-for-profit law. Mají být prevencí před zneužitím publicity trestných činů - např. tím, že by pachatelé prodali práva na svůj příběh či poskytovali placené rozhovory apod. Peníze získané z takových postupů mohou být použity k odškodnění obětí trestného činu.
Thank you for rating this article.